Exit Parallel Mode
 

Matío 23

23
Yesu sée nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵
(Márkus 12:38-40; Lúg 11:43,46; 20:45-46)
1Ma Yesu o̧d dúú vu̵ kan waa duulí woo vu̵ moo, 2o̧: “Nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, vu̵ fȩȩ moo Múúsa woo tú'. 3Moo woo nɔ, i kɔ́ hȩn ku̵u̵ o̧d ví máa vu̵ ú̵, a̧máa i duu ba'ad voo máa vu̵ sá, moo vu̵ tú' moo, a̧máa vu̵ kɔ́n hȩn woo né. 4Moo vu̵ 'yɛ́d nán vu̵ dooká zi̧i̧lí̧ na'a, vu̵ ha'ad nán vu̵ yúlí, a̧máa ı̵́ voo, vu̵ hí̧í̧ nag vbaŋ waa bii a za' sá. 5Vu̵ kɔ́ də́ń ba'ad moo nán u̵u̵ ho̧ bi ú. Dɨ ı̵́ yo̧go̧; vu̵ bíńda moo Tayɨɨ tóó vu̵, vu̵ go̧o̧ vu̵ ta ya̧g túń voolı̵́. Vu̵ ɗú' sugud vu̵, vu̵ ta ya̧g sa̧a̧m voo vu̵lı̵́ lú̵ggı̵́ na'a á̧ḿ. 6Vu̵ hí̧í̧ ya mbaalı̵́ ı̵́ nii voo ya hȩn lálı̵́lı̵́, kan ya mbaalı̵́ ı̵́ nii voo lig sú̵ggı̵́lı̵́ á̧ḿ. 7Vu̵ hí̧í̧ nán u̵u̵ baa vá' bi lummí du̵u̵lı̵́ na'a, u̵u̵ bee bi ‘akaw.’ 8A̧máa ı̵́ víí, i hí̧í̧ nán tóó a bee bi ‘akaw’ sá, moo Akaw víí dɨ dágá; ya víí 'waapád, ví dag sá̧ŋ́ vu̵ yu̵. 9I bee nán tóó hágá yɛlı̵́ ‘ba'á’ sá, moo Ba' víí dɨ dágá, wu̵ ı̵́ ka dɨ be"ı̵́ má nɔ. 10I hí̧í̧ u̵u̵ bee bi ‘akaw gbo̧o̧’ sá, moo Akaw gbo̧o̧ víí dɨ dágá. Wu̵ ı̵́ nán sənné. 11Nán gbo̧o̧ víílí sa̧a̧mé máa, a mbaa nán ba'ad víí nu. 12Nán a na' yúú woo tée, wú̵ń tii hȩn lee, a̧máa a nə' yúú woo tée, Tayɨɨ wú̵ń na"o̧ ó̧.
Yesu sə̧' moo yúú nán moo Tayɨɨ tú"í voolı̵́ kan nán farísa vu̵
(Márkus 12:40; Lúg 11:39-42,44,52; 20:47)
13“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g yɛ ví, moo ví tú̵'u̵d nán vu̵ hi̧naa ya gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woo; ví á̧ḿ, kíí dɔ́nna víí ní, ví gbɔn nán ku̵u̵ hí̧í̧ bi dɔ́ ú̵ máa vu̵ hi̧naa dɔ́lı̵́ né á̧ḿ. [ 14Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví vbid hȩn kíi wakȩ́ȩ́ yɛd voolı̵́ 'waapád. Ví o̧d Tayɨɨ moo gən vaŋ né, moo nán u̵u̵ ho̧ bi ú. Moo woo nɔ, víń nuŋ hȩn si̧'i̧ní gbo̧o̧ȩ.]
15“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví ya̧a̧ mam gbo̧o̧ vu̵ kan hág vu̵, moo bi soo nán dágá a duu bi ú. Sey ka duu ví tée, ví tiiwu̵ nán vee dɔ́lı̵́ ka lı̵́n mba ví do' idú máa.
16“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán hi̧naa yə̧m tú"í vu̵! Kíí o̧: ‘Nán a sa̧a̧ hȩn kan yéé lig hȩn ha"ı̵́#23:16 lig hȩn ha"ı̵́ nán Yúúda ká vu̵ sa̧a̧ hȩn kan lig hȩn ha"ı̵́ kan kaŋyȩȩrȩ woo. tée, kóó a kɔ́n hȩn woo né si̧', moo tóó ba pɛ́lı̵́, a̧máa nán a sa̧a̧ hȩn kan kaŋyȩȩrȩ lig hȩn ha"ı̵́lı̵́ tée, a kɔ́ hȩn woo ú̵.’ 17Nán ya̧ŋ, ı̵́ yə̧m vu̵! Ȩn mba na"ȩ́lá? Kaŋyȩȩrȩa̧a̧? Kóó lig hȩn ha"áa? A̧máa lig hȩn ha"ı̵́ wu̵ tii kaŋyȩȩrȩ hȩn gbo̧o̧. 18Ví duu o̧: ‘Nán tóó a sa̧a̧ hȩn kan ya hȩn ha"ı̵́ tée, kóó a kɔ́n hȩn woo né si̧', moo tóó ba pɛ́lı̵́, a̧máa nán a sa̧a̧ hȩn kan hȩn ha"ı̵́#23:18 hȩn ha"ı̵́ nán Yúúda ká vu̵ sa̧a̧ hȩn kan hȩn ha"ı̵́. yúú woolı̵́ tée, a kɔ́ hȩn woo ú̵.’ 19Ɨ́ yə̧m vu̵, ȩn mba na"ȩ́lá? Hȩn ha"áa? Tóó tée ya hȩn ha"áa? A̧máa ya hȩn ha"ı̵́ wu̵ tii hȩn ha"ı̵́ hȩn gbo̧o̧. 20Nán a sa̧a̧ hȩn kan ya hȩn ha"ı̵́ tée, sa̧a̧ ya hȩn ha"ı̵́ kan hȩn 'waapád yúú woolı̵́ á̧ḿ. 21Nán a sa̧a̧ hȩn kan lig Tayɨɨ tée, sa̧a̧ Tayɨɨ ı̵́ ka dɨ tíŋ́ woolı̵́ yȩ á̧ḿ. 22Nán a sa̧a̧ hȩn gbɔ nag be"ı̵́ tée, sa̧a̧ Tayɨɨ kan láan woo á̧ḿ.
23“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo kíí nuŋ timbu̵ŋ gí̧i̧ wa̧nɓó' tée, ví gɛ dágá moo hȩn ha"ı̵́ pú̵ Tayɨɨ, kan wi' lig, kan kúḿ naag, a̧máa ví ya̧a̧ hȩn gbo̧o̧ moo Tayɨɨ woo ka o̧ máa vu̵ gbɔ. Wu̵ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo kɔ́lı̵́, kan zó̧ó̧ nán kan zó̧ó̧ 'yɛ́lı̵́ Tayɨɨ woolı̵́. Hȩn yȩ ka víń kɔ́ wu̵ yu̵, ka víń gbɔ tóó vu̵ sá. 24Nán hi̧naa yə̧m tú"í vu̵, ví tə̧́ə̧́ vam vu̵ kan hȩn zu̵m dá"ı̵́, a̧máa ví yó'o bal#23:24 bal vu̵ bíńda “ŋgeloba” kan ya̧g gɛrɛ́ggɨ. vu̵.
25“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví ha̧d ɗag pig vu̵ kan pig tasaw vu̵; a̧máa zó̧ó̧ víí vu̵ man kan hȩn yȩ vu̵ 'má', vu̵ hi̧' kan líw kɔ́lı̵́ kan hȩn ɓı̵́d tóó vu̵ kɔ́lı̵́. 26Nán farísa ı̵́ yə̧m, a̧m ha̧d ɗag tíŋ́ pȩ́ń tée, pig woo sı̵́ń dȩ' du̵u̵ na'a á̧ḿ.
27“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví man kan bɛ́ɛ́g tóó ku̵u̵ so̧' vu̵ heená, pig woo vu̵ du̵u̵ la wu̵lı̵́, a̧máa tíŋ́ woo vu̵ hi̧' kan nɛ́ŋ́ nán nɔm voo vu̵, kan hȩn ví̧i̧g 'waapád. 28Ví á̧ḿ, ví kɔ́ hȩn, moo nán u̵u̵ taa ba bin kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo nɔ, a̧máa zó̧ó̧ víí vu̵ hi̧' kan ví̧i̧g, kan hȩn ɓı̵́d vu̵ kɔ́lı̵́ á̧ḿ.
Yesu o̧ hȩn si̧'i̧ní ban yaa dɨlı̵́
(Lúg 11:47-51)
29“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví dɨ bɛ́ɛ́g anábi voo vu̵ yo̧o̧lȩ́ du̵u̵lı̵́ na'a, ví mbɔ́g bɛ́ɛ́g ı̵́ nán ku̵u̵ kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo máa vu̵. 30Ví o̧: ‘Ká ka vɔ́n dɨ sey a ba ví yée gbo̧o̧ voolı̵́ á̧ḿ tée, ka vɔ́n su̵gu̵n ya̧g kan vu̵ moo bi nɔɔn anábi vu̵ yu̵ né.’ 31Ví du̵ ya̧g yúú víílí, ví o̧ ı̵́ yo̧go̧. Ví waa ı̵́ ku̵u̵ nɔɔ anábi máa voo vu̵ yu̵ á̧ḿ. 32Ɨ́ víí, i kɔ́ sú̵m! Hȩn a ví yée voo a sí̧' pȩ́ń. 33Ɨ́ víí, ı̵́ kɛb, bɨɨg vu̵, du̵kə́ŋ́ waa vu̵, dəŋ née víń sə́d moo sə̧"ȩ́ vee gə̧ə̧ dɔ́lı̵́lı̵́lá? 34Moo woo nɔ, ı̵́ míí, míń ba'ad ví anábi vu̵ kan nán hȩn gaalı̵́ vu̵ kan nán moo tú"í vu̵ á̧ḿ. Víń nɔɔ tóó vu̵, víń ga' tóó vu̵ la' vbagadı̵́, víń gbɔ́ tóó vu̵ kan loo lig sú̵ggı̵́ víí vu̵lı̵́. Víń duun tóó vu̵ kan hȩn ɓı̵́d ya 'waapád kaa kan kaa. 35Nán ku̵u̵ kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo máa vu̵ 'waapád kú̵u̵ nɔɔ vu̵ hágá yɛlı̵́ máa, Tayɨɨ wú̵ń pí hȩn ndɔ́gɔné voo pú̵ ví, dəŋ kan mɛm Abɛ́l nán to̧o̧g Tayɨɨ woo, há̧á̧ ya̧ mɛm Zakaríi Baráki waa woo ká ví nɔɔwo̧ sa̧a̧m lig hȩn ha"ı̵́ kan ya hȩn ha"ı̵́lı̵́ máa. 36Mí o̧d ví moo yȩ́ńne, hȩn si̧'i̧ní yȩ vu̵ 'waapád Tayɨɨ wú̵ń pí pú̵ nán ɓəə yɛ vu̵ yu̵.
Yesu gbɔ́d Yerúsalem dam
(Lúg 13:34-35)
37“Nán Yerúsalem vu̵, nán Yerúsalem vu̵, ví nɔɔ anábi vu̵, ví gbóo nán Tayɨɨ ka ba' vu̵ víílí máa vu̵ nɔɔ kan 'yɛgɛ. Do' née mí hí̧í̧ bi su̵g ví kɔ́ ı̵́ nɔ́g na'a ka su̵g waa vu̵ búggí máa wɔgɔlá? A̧máa ví sɛ́n né. 38Kaa víí wú̵ń tii gbá̧á̧, 39moo mí o̧d ví, víń duu ho̧n mí sı̵́ 'ya̧'a̧ yɛ né, há̧á̧ víń o̧: ‘Tayɨɨ ı̵́ 'yɛ́lı̵́ a bag ı̵́ ka yaa kan yɛ́g woo yɛ ú̵’ pȩ́ń.”
23
Yesu sée nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵
(Márkus 12:38-40; Lúg 11:43,46; 20:45-46)
1Ma Yesu o̧d dúú vu̵ kan waa duulí woo vu̵ moo, 2o̧: “Nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, vu̵ fȩȩ moo Múúsa woo tú'. 3Moo woo nɔ, i kɔ́ hȩn ku̵u̵ o̧d ví máa vu̵ ú̵, a̧máa i duu ba'ad voo máa vu̵ sá, moo vu̵ tú' moo, a̧máa vu̵ kɔ́n hȩn woo né. 4Moo vu̵ 'yɛ́d nán vu̵ dooká zi̧i̧lí̧ na'a, vu̵ ha'ad nán vu̵ yúlí, a̧máa ı̵́ voo, vu̵ hí̧í̧ nag vbaŋ waa bii a za' sá. 5Vu̵ kɔ́ də́ń ba'ad moo nán u̵u̵ ho̧ bi ú. Dɨ ı̵́ yo̧go̧; vu̵ bíńda moo Tayɨɨ tóó vu̵, vu̵ go̧o̧ vu̵ ta ya̧g túń voolı̵́. Vu̵ ɗú' sugud vu̵, vu̵ ta ya̧g sa̧a̧m voo vu̵lı̵́ lú̵ggı̵́ na'a á̧ḿ. 6Vu̵ hí̧í̧ ya mbaalı̵́ ı̵́ nii voo ya hȩn lálı̵́lı̵́, kan ya mbaalı̵́ ı̵́ nii voo lig sú̵ggı̵́lı̵́ á̧ḿ. 7Vu̵ hí̧í̧ nán u̵u̵ baa vá' bi lummí du̵u̵lı̵́ na'a, u̵u̵ bee bi ‘akaw.’ 8A̧máa ı̵́ víí, i hí̧í̧ nán tóó a bee bi ‘akaw’ sá, moo Akaw víí dɨ dágá; ya víí 'waapád, ví dag sá̧ŋ́ vu̵ yu̵. 9I bee nán tóó hágá yɛlı̵́ ‘ba'á’ sá, moo Ba' víí dɨ dágá, wu̵ ı̵́ ka dɨ be"ı̵́ má nɔ. 10I hí̧í̧ u̵u̵ bee bi ‘akaw gbo̧o̧’ sá, moo Akaw gbo̧o̧ víí dɨ dágá. Wu̵ ı̵́ nán sənné. 11Nán gbo̧o̧ víílí sa̧a̧mé máa, a mbaa nán ba'ad víí nu. 12Nán a na' yúú woo tée, wú̵ń tii hȩn lee, a̧máa a nə' yúú woo tée, Tayɨɨ wú̵ń na"o̧ ó̧.
Yesu sə̧' moo yúú nán moo Tayɨɨ tú"í voolı̵́ kan nán farísa vu̵
(Márkus 12:40; Lúg 11:39-42,44,52; 20:47)
13“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g yɛ ví, moo ví tú̵'u̵d nán vu̵ hi̧naa ya gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woo; ví á̧ḿ, kíí dɔ́nna víí ní, ví gbɔn nán ku̵u̵ hí̧í̧ bi dɔ́ ú̵ máa vu̵ hi̧naa dɔ́lı̵́ né á̧ḿ. [ 14Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví vbid hȩn kíi wakȩ́ȩ́ yɛd voolı̵́ 'waapád. Ví o̧d Tayɨɨ moo gən vaŋ né, moo nán u̵u̵ ho̧ bi ú. Moo woo nɔ, víń nuŋ hȩn si̧'i̧ní gbo̧o̧ȩ.]
15“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví ya̧a̧ mam gbo̧o̧ vu̵ kan hág vu̵, moo bi soo nán dágá a duu bi ú. Sey ka duu ví tée, ví tiiwu̵ nán vee dɔ́lı̵́ ka lı̵́n mba ví do' idú máa.
16“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán hi̧naa yə̧m tú"í vu̵! Kíí o̧: ‘Nán a sa̧a̧ hȩn kan yéé lig hȩn ha"ı̵́#23:16 lig hȩn ha"ı̵́ nán Yúúda ká vu̵ sa̧a̧ hȩn kan lig hȩn ha"ı̵́ kan kaŋyȩȩrȩ woo. tée, kóó a kɔ́n hȩn woo né si̧', moo tóó ba pɛ́lı̵́, a̧máa nán a sa̧a̧ hȩn kan kaŋyȩȩrȩ lig hȩn ha"ı̵́lı̵́ tée, a kɔ́ hȩn woo ú̵.’ 17Nán ya̧ŋ, ı̵́ yə̧m vu̵! Ȩn mba na"ȩ́lá? Kaŋyȩȩrȩa̧a̧? Kóó lig hȩn ha"áa? A̧máa lig hȩn ha"ı̵́ wu̵ tii kaŋyȩȩrȩ hȩn gbo̧o̧. 18Ví duu o̧: ‘Nán tóó a sa̧a̧ hȩn kan ya hȩn ha"ı̵́ tée, kóó a kɔ́n hȩn woo né si̧', moo tóó ba pɛ́lı̵́, a̧máa nán a sa̧a̧ hȩn kan hȩn ha"ı̵́#23:18 hȩn ha"ı̵́ nán Yúúda ká vu̵ sa̧a̧ hȩn kan hȩn ha"ı̵́. yúú woolı̵́ tée, a kɔ́ hȩn woo ú̵.’ 19Ɨ́ yə̧m vu̵, ȩn mba na"ȩ́lá? Hȩn ha"áa? Tóó tée ya hȩn ha"áa? A̧máa ya hȩn ha"ı̵́ wu̵ tii hȩn ha"ı̵́ hȩn gbo̧o̧. 20Nán a sa̧a̧ hȩn kan ya hȩn ha"ı̵́ tée, sa̧a̧ ya hȩn ha"ı̵́ kan hȩn 'waapád yúú woolı̵́ á̧ḿ. 21Nán a sa̧a̧ hȩn kan lig Tayɨɨ tée, sa̧a̧ Tayɨɨ ı̵́ ka dɨ tíŋ́ woolı̵́ yȩ á̧ḿ. 22Nán a sa̧a̧ hȩn gbɔ nag be"ı̵́ tée, sa̧a̧ Tayɨɨ kan láan woo á̧ḿ.
23“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo kíí nuŋ timbu̵ŋ gí̧i̧ wa̧nɓó' tée, ví gɛ dágá moo hȩn ha"ı̵́ pú̵ Tayɨɨ, kan wi' lig, kan kúḿ naag, a̧máa ví ya̧a̧ hȩn gbo̧o̧ moo Tayɨɨ woo ka o̧ máa vu̵ gbɔ. Wu̵ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo kɔ́lı̵́, kan zó̧ó̧ nán kan zó̧ó̧ 'yɛ́lı̵́ Tayɨɨ woolı̵́. Hȩn yȩ ka víń kɔ́ wu̵ yu̵, ka víń gbɔ tóó vu̵ sá. 24Nán hi̧naa yə̧m tú"í vu̵, ví tə̧́ə̧́ vam vu̵ kan hȩn zu̵m dá"ı̵́, a̧máa ví yó'o bal#23:24 bal vu̵ bíńda “ŋgeloba” kan ya̧g gɛrɛ́ggɨ. vu̵.
25“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví ha̧d ɗag pig vu̵ kan pig tasaw vu̵; a̧máa zó̧ó̧ víí vu̵ man kan hȩn yȩ vu̵ 'má', vu̵ hi̧' kan líw kɔ́lı̵́ kan hȩn ɓı̵́d tóó vu̵ kɔ́lı̵́. 26Nán farísa ı̵́ yə̧m, a̧m ha̧d ɗag tíŋ́ pȩ́ń tée, pig woo sı̵́ń dȩ' du̵u̵ na'a á̧ḿ.
27“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví man kan bɛ́ɛ́g tóó ku̵u̵ so̧' vu̵ heená, pig woo vu̵ du̵u̵ la wu̵lı̵́, a̧máa tíŋ́ woo vu̵ hi̧' kan nɛ́ŋ́ nán nɔm voo vu̵, kan hȩn ví̧i̧g 'waapád. 28Ví á̧ḿ, ví kɔ́ hȩn, moo nán u̵u̵ taa ba bin kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo nɔ, a̧máa zó̧ó̧ víí vu̵ hi̧' kan ví̧i̧g, kan hȩn ɓı̵́d vu̵ kɔ́lı̵́ á̧ḿ.
Yesu o̧ hȩn si̧'i̧ní ban yaa dɨlı̵́
(Lúg 11:47-51)
29“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, ı̵́ zó̧ó̧ ví̧i̧g vu̵, moo ví dɨ bɛ́ɛ́g anábi voo vu̵ yo̧o̧lȩ́ du̵u̵lı̵́ na'a, ví mbɔ́g bɛ́ɛ́g ı̵́ nán ku̵u̵ kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo máa vu̵. 30Ví o̧: ‘Ká ka vɔ́n dɨ sey a ba ví yée gbo̧o̧ voolı̵́ á̧ḿ tée, ka vɔ́n su̵gu̵n ya̧g kan vu̵ moo bi nɔɔn anábi vu̵ yu̵ né.’ 31Ví du̵ ya̧g yúú víílí, ví o̧ ı̵́ yo̧go̧. Ví waa ı̵́ ku̵u̵ nɔɔ anábi máa voo vu̵ yu̵ á̧ḿ. 32Ɨ́ víí, i kɔ́ sú̵m! Hȩn a ví yée voo a sí̧' pȩ́ń. 33Ɨ́ víí, ı̵́ kɛb, bɨɨg vu̵, du̵kə́ŋ́ waa vu̵, dəŋ née víń sə́d moo sə̧"ȩ́ vee gə̧ə̧ dɔ́lı̵́lı̵́lá? 34Moo woo nɔ, ı̵́ míí, míń ba'ad ví anábi vu̵ kan nán hȩn gaalı̵́ vu̵ kan nán moo tú"í vu̵ á̧ḿ. Víń nɔɔ tóó vu̵, víń ga' tóó vu̵ la' vbagadı̵́, víń gbɔ́ tóó vu̵ kan loo lig sú̵ggı̵́ víí vu̵lı̵́. Víń duun tóó vu̵ kan hȩn ɓı̵́d ya 'waapád kaa kan kaa. 35Nán ku̵u̵ kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo máa vu̵ 'waapád kú̵u̵ nɔɔ vu̵ hágá yɛlı̵́ máa, Tayɨɨ wú̵ń pí hȩn ndɔ́gɔné voo pú̵ ví, dəŋ kan mɛm Abɛ́l nán to̧o̧g Tayɨɨ woo, há̧á̧ ya̧ mɛm Zakaríi Baráki waa woo ká ví nɔɔwo̧ sa̧a̧m lig hȩn ha"ı̵́ kan ya hȩn ha"ı̵́lı̵́ máa. 36Mí o̧d ví moo yȩ́ńne, hȩn si̧'i̧ní yȩ vu̵ 'waapád Tayɨɨ wú̵ń pí pú̵ nán ɓəə yɛ vu̵ yu̵.
Yesu gbɔ́d Yerúsalem dam
(Lúg 13:34-35)
37“Nán Yerúsalem vu̵, nán Yerúsalem vu̵, ví nɔɔ anábi vu̵, ví gbóo nán Tayɨɨ ka ba' vu̵ víílí máa vu̵ nɔɔ kan 'yɛgɛ. Do' née mí hí̧í̧ bi su̵g ví kɔ́ ı̵́ nɔ́g na'a ka su̵g waa vu̵ búggí máa wɔgɔlá? A̧máa ví sɛ́n né. 38Kaa víí wú̵ń tii gbá̧á̧, 39moo mí o̧d ví, víń duu ho̧n mí sı̵́ 'ya̧'a̧ yɛ né, há̧á̧ víń o̧: ‘Tayɨɨ ı̵́ 'yɛ́lı̵́ a bag ı̵́ ka yaa kan yɛ́g woo yɛ ú̵’ pȩ́ń.”