Exit Parallel Mode
 

Matío 12

12
Yesu wu̵ gbaŋ asawə
(Márkus 2:23-28; Lúg 6:1-5)
1Sey woolı̵́ máa, Yesu ya̧a̧ bab tóólı̵́, zá̧ga̧ asawəlı̵́. Go̧o̧m ya̧ waa duulí woo vu̵. Vu̵ bé' tú̵d hȩȩné so̧' sə́ŋ́. 2Nán farísa vu̵ ho̧ hȩn yȩ, vu̵ o̧d Yesu: “I ho̧ sú̵m, waa duulí móó vu̵ kɔ́ hȩn moo palı̵́ baa ví ku̵u̵ há' ba ví kɔ́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́ má nɔ.”
3A̧máa Yesu hí̧i̧d vu̵, o̧: “Ví záŋ́ga lá hȩn Daavíd ka kɔ́n máa náa? Go̧o̧m ká ya̧ vu̵ kan nán ku̵u̵ mbaa kannɔ á̧ḿ máa vu̵. 4Ká dɔ́ lig Tayɨɨlı̵́, ɓɛ beréd ku̵u̵ ha'ad Tayɨɨ máa, lá. Beréd woo, maa Daavíd kan nán woo vu̵ á̧ḿ vu̵n lán né, séý nán hȩn ha"ı̵́ vu̵ yu̵ dágá. 5Tóó tée ví záŋ́ga lá debtere Múúsa woolı̵́ náa? Nán hȩn ha"ı̵́ vu̵ kɔ́ ba'ad lig hȩn ha"ı̵́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́, a̧máa moo tóó pɛ́lı̵́. 6A̧máa mí o̧d ví, hȩn ı̵́ tóó ka mba lig hȩn ha"ı̵́ máa, dɨ yɛlı̵́. 7Tayɨɨ o̧: ‘Mí hí̧í̧ míí gíḿ ho̧lȩ́ gaalı̵́ɨ; mí hí̧i̧n míí hȩn mɛmmo ha"ı̵́ né.’ Ka víń ki moo yȩ vu̵ du̵u̵ na'a ó̧ tée, ka víń sə̧'ə̧n nán ı̵́ ku̵u̵ kan moo pɛ́lı̵́ máa vu̵ moo né. 8Moo ı̵́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míi gbaŋ asawə.”
Yesu za̧a̧ nán nag nɔm tóó
(Márkus 3:1-6; Lúg 6:6-11)
9Yesu ka lúú wu̵lı̵́ máa, dɔ́ lig sú̵ggı̵́ nán Yúúda voolı̵́. 10Nán tóó ká du̵u̵lı̵́, nag woo nɔɔwo̧ ó̧. Vu̵ vi Yesu moo, bi doowu̵ ú̵, vu̵ o̧: “Debtere Múúsa woo o̧ nɛ́nná? Nánán za̧a̧né zá̧ga̧ asawəlı̵́ máa, du̵u̵ áa?”
11Yesu hí̧i̧d vu̵, o̧: “Nóo víílí sa̧a̧mé ka dɨ kan mbee woo dágá, ka wá̧á̧ dəə gbo̧o̧lȩ́ tée, ka ma' woo vunnɔ zá̧ga̧ asawəlı̵́ nélá? 12Nánán wu̵ mban mbee náa? Debtere Múúsa woo há'an hȩn du̵u̵ kɔ́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́ né.”
13Ma Yesu o̧d nán nag nɔm pee: “A̧m yo̧o̧ nag móó la ú̵.”
Nán pee yo̧o̧ nag, nag woo daa néé dɔg du̵u̵ na'a kɔ́ ı̵́ daga wɔgɔ. 14Nán farísa vu̵ vúd gɔ́ŋ́, vu̵ yá̧ḿ Yesu moo bi nɔɔwo̧ ó̧.
Nán ba'ad Tayɨɨ ka yeewu̵ má nɔ
15A̧máa Yesu ka gaa máa, daa lúú yaga gbɔ. Nán ɓu̵u̵lı̵́ na'a vu̵ dugu, za̧a̧ nán ho̧o̧ vu̵ 'waapád. 16Tiŋ vu̵ za̧a̧ná, o̧d vu̵ u̵u̵ moo moo yúú biilí sá. 17Anábi Esáya ká moo moo yȩ, moo woo nɔ ma hȩn yȩ kɔ́y ı̵́ yo̧go̧, ká o̧:
18“Nán ba'ad míí káń yeewu̵ máa, wu̵ yɛ nɔ.
Mí hí̧í̧wo̧ kan zó̧ó̧ míí 'waapád.
Yigid míí sı̵́ń dɔ́ woolı̵́.
Wú̵ń tú'ud zig tóó vu̵ hȩn hí̧í̧lí̧ míí.
19Wú̵ń fá̧ga̧n moo né, wú̵ń dám moo yúba né.
Nán tóó wú̵ń kin yɛ́g woo ya moo mbalı̵́lı̵́ né.
20Wú̵ń gə tú̵d ka 'nɔgɔy máa gbɔn né.
Wú̵ń nim vee ka tún lámmé né yȩ gbɔn né.
Wú̵ń kɔ́ hȩn yȩ vu̵ 'waapád há̧á̧ hȩn káń ta ya̧g vu̵ wu̵lı̵́ yȩ a dɔ́ sé' woolı̵́ pȩ́ń.
21Zig nán tóó vu̵ 'waapád vú̵ń 'yɛ́ zó̧ó̧ woolı̵́.”
Yesu nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ nóo woolá?
(Márkus 3:20-30; Lúg 11:14-23)
22Ma vu̵ pa̧n ya Yesu nán yigid ɓı̵́d ka kɔ́gɔ máa; nán yȩ yə̧ə̧#12:22 yə̧ə̧ nán Yúúda vu̵ taa yigid ɓı̵́d tóó vu̵ yə̧ə̧ nánán vu̵. ó̧, kpo̧o̧gɨ á̧ḿ, Yesu za̧a̧wo̧. Moo woo nɔ nán kpo̧o̧g pee moo moo, ho̧ nɔ́ɔ́ á̧ḿ. 23Dúú 'waapád ku̵u̵ ho̧ hȩn yȩ máa, kɔ́ vu̵ la hígigi, vu̵ o̧: “A dɨ Daavíd waaɨ ló?”
24 Nán farísa ku̵u̵ ki moo yȩ máa, vu̵ o̧: “Nán yȩ nɛgɛn yigid ɓı̵́d yȩ vu̵ kan néélȩ́ tóó né, a̧máa kan néélȩ́ Belzabúl, gbanii yigid ɓı̵́d voo woo nɔ.”
25Yesu ka gaa moo taalı̵́ voo máa, o̧d vu̵: “Kóó hág woo tɛ́lá, nán woo ku̵u̵ hɨ'ɨn ya̧g tée, hág woo wú̵ń tii gbá̧á̧ȩ. Nán kaa tóó u̵u̵ hɨ'ɨn ya̧g tée, kaa woo wú̵ń dii ní. Nán kíi tóó u̵u̵ fá̧ŋ́ moo tée, kíi woo wú̵ń waa né á̧ḿ. 26Tow Seeɗán a nɛŋ Seeɗánne tée, hı̵́'ı̵́n sı̵́ kan fó̧ó̧ woo ú̵, gbaŋ waalı̵́ woo wú̵ń dəŋ née diilá? 27Ɨ́ míí, a̧n nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ Belzabúl woo nɔ tée, waa duulí víí vu̵ nɛŋ voo kan néélȩ́ nóo woolá? Moo woo nɔ, aga vú̵ń o̧ moo víí ba kə̧ə̧ ó̧. 28A̧máa a̧n nɛŋ vu̵ kan yigid Tayɨɨ woo nɔ tée, gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woo ya̧ sı̵́ víílí ú. 29Dəŋ née nán tóó ka dɔ́ kíi nán néélȩ́ tóó woolı̵́ ka vbiddu̵ hȩn naa woolá? Wú̵ń dəŋ ma"o̧ ta pȩ́ń, wú̵ń vbid hȩn naa woo 'waapád kíi woolı̵́. 30Nánán a mbaan kan mí ní tée, sɛ́n moo míí ní. Nán a su̵gu̵n hȩn kan mí ní tée, á̧ hȩnne. 31Moo woo nɔ, mí o̧d ví, kóó hȩn ɓı̵́d woo ȩná, kan ya̧g vȩ́'ȩd 'waapád, Tayɨɨ wú̵ń kéé moo woo gbɔ ú̵, a̧máa nán a haa yigid Tayɨɨ woo tée, Tayɨɨ wú̵ń kéé moo woo gbɔn né. 32Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, nán a moo moo maag yúú míílí̧ ú̵ si̧', moo woo wú̵ń 'wáa ú̵. A̧máa nán a moo moo maag yúú yigid Tayɨɨ woo woolı̵́ tée, Tayɨɨ wú̵ń gbɔn moo woo né, kóó hág yɛlı̵́, kóó hág a dɨ yaalı̵́ yȩlȩ́ á̧ḿ.”
Ba gaan nánán kan ba'ad woo nɔ
(Lúg 6:43-45)
33Yesu duu o̧d vu̵: “Tow i hí̧í̧ la' líid a du̵u̵ ú̵ tée, la' woo a du̵u̵ á̧ḿ. La' ɓı̵́d lii líid ɓı̵́d á̧ḿ, moo vu̵ gaan la' kan líid woo nɔ. 34Ɨ́ víí, ı̵́ kɛb, du̵kə́ŋ́ waa vu̵, dəŋ née víń moo moo du̵u̵ vu̵lá? Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ yɛ víw, moo hȩn ka hi̧' zó̧ó̧lȩ́ máa, ya̧g o̧ wu̵ yu̵. 35Nán to̧o̧ ɓɛ hȩn to̧o̧ woo vud ya ka 'yɛ́ hȩn to̧o̧ woo máalȩ́. Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ ɓɛ hȩn ɓı̵́d woo vud ya hȩn ɓı̵́d woo máalȩ́. 36Mí o̧d vi, zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́ tée, Tayɨɨ wú̵ń si̧'i̧d nánán vu̵ yúú moo lee vu̵lı̵́ 'waapád. 37Mɔ́ń nuŋ moo to̧o̧ yúú moo móólȩ́, tóó tée mɔ́ń nuŋ moo sə̧"ȩ́ yúú moo móólȩ́.”
Nán vu̵ vi Yesu a kɔ́d bi hȩn sa̧ga̧ tóó nɔ
(Márkus 8:11-12; Lúg 11:29-32)
38 Nán moo Tayɨɨ tú"í tóó vu̵ kan nán farísa vu̵ ka moo o̧d Yesu: “Akaw, vɔ́ hí̧í̧ bi ho̧ a̧m kɔ́ hȩn sa̧ga̧ gbo̧o̧ tóó nɔ.”
39Ma Yesu hí̧i̧d vu̵ o̧: “Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ 'ya̧'a̧ yɛ vu̵, kan nán ku̵u̵ 'yɛ́n zó̧ó̧ Tayɨɨ woolı̵́ dágá né yɛ,#12:39 nán ku̵u̵ 'yɛ́n zó̧ó̧ Tayɨɨ woolı̵́ dágá né yɛ vu̵ bíńda “zig ɓáa kɔ́lı̵́” kan ya̧g gɛrɛ́ggɨ. vu̵ vi hȩn sa̧ga̧ ka tú' ba mín yaa Tayɨɨ woolı̵́ má nɔ. A̧máa vú̵ń nugun hȩn sa̧ga̧ tóó né, séý hȩn sa̧ga̧ ı̵́ anábi Zonád woo nɔ. 40Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míń mbaa bá' ta̧a̧nɔ́ hág tíŋ́, kɔ́ ı̵́ Zonád ká mbaa ze' gbo̧o̧ woolı̵́ silí bá' ta̧a̧nɔ́ máa wɔgɔ. 41Nán Niníiv vú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, vú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo nán Niníiv ká vu̵ gbɔ mbaalı̵́ ɓı̵́d voo yúú moo palı̵́ Zonád woolı̵́. A̧máa ı̵́ ka mba Zonád máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ. 42Gbanii wakȩ́ȩ́ ka' mam wázammé wú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, wú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo ká lúú ya hág sí̧'í̧dí, moo bi ki moo gaalı̵́ Súlemáánu woo nɔ. A̧máa ı̵́ ka mba Súlemáánu máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ.”
Yigid ɓı̵́d ka duu fíí ya tɛ́ nɔ
(Lúg 11:24-26)
43Yesu o̧: “Sey yigid ɓı̵́d ka vúd fó̧ó̧ nán tóó woolı̵́ tée, la soo ya nəəlȩ́ kə̧́ə̧́ daa hó̧g kȩŋŋı̵́. Ka nugu ní tée, 44o̧: ‘Míń fíí la lig míí ba mín vúd ya wu̵lı̵́ peelı̵́.’ Sey ka fíí ya̧ ya tée, nuŋ lig mbaa leená, vu̵ kəə 'waa, vu̵ mbɔ́g 'waapád. 45Tée daa lúú la béé yigid ɓı̵́d tóó ku̵u̵ lı̵́n mbaga máa vu̵ gúndɛm, vu̵ sú̵g dɔ́ mbaa woolı̵́. Tée mbaalı̵́ nán yȩ woo duu lı̵́n mba sı̵́ ı̵́ ká tíŋ́ pee ú̵. Hȩn wú̵ń kɔ́y ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ, nán ɓı̵́d 'ya̧'a̧ yɛ voolı̵́.”
Yesu daa sá̧ŋ́ vu̵ kan na' woo
(Márkus 3:31-35; Lúg 8:19-21)
46Yesu ka dɨd dúú vu̵ moo moolȩ́ máa, na' woo kan daa sá̧ŋ́ vu̵ dii gɔ́ŋ́, vu̵ soowu̵, moo bi o̧ddu̵ mooɨ. 47Ma nán tóó o̧d Yesu: “Na' móó kan dam sá̧ŋ́ vu̵, vu̵ dii dɨ gɔ́ŋ́, vu̵ hí̧í̧ bi o̧m mooɨ.”
48A̧máa Yesu hí̧i̧d nán ba o̧ddu̵ moo pee: “Nóo na' míílá̧? Dan sá̧ŋ́ wu̵ nóo vu̵lá?”
49Pig woolı̵́ máa, tii daa nag waa duulí woo voolı̵́, o̧: “Na' míí kan dan sá̧ŋ́ ku̵u̵ yɔ, 50moo kóó nɔ́nná a kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Ba' míí ı̵́ be"ı̵́ woo tée, wu̵ dan sá̧ŋ́ kan dan kȩ́ȩ́, wu̵ na' míí á̧ḿ.”
12
Yesu wu̵ gbaŋ asawə
(Márkus 2:23-28; Lúg 6:1-5)
1Sey woolı̵́ máa, Yesu ya̧a̧ bab tóólı̵́, zá̧ga̧ asawəlı̵́. Go̧o̧m ya̧ waa duulí woo vu̵. Vu̵ bé' tú̵d hȩȩné so̧' sə́ŋ́. 2Nán farísa vu̵ ho̧ hȩn yȩ, vu̵ o̧d Yesu: “I ho̧ sú̵m, waa duulí móó vu̵ kɔ́ hȩn moo palı̵́ baa ví ku̵u̵ há' ba ví kɔ́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́ má nɔ.”
3A̧máa Yesu hí̧i̧d vu̵, o̧: “Ví záŋ́ga lá hȩn Daavíd ka kɔ́n máa náa? Go̧o̧m ká ya̧ vu̵ kan nán ku̵u̵ mbaa kannɔ á̧ḿ máa vu̵. 4Ká dɔ́ lig Tayɨɨlı̵́, ɓɛ beréd ku̵u̵ ha'ad Tayɨɨ máa, lá. Beréd woo, maa Daavíd kan nán woo vu̵ á̧ḿ vu̵n lán né, séý nán hȩn ha"ı̵́ vu̵ yu̵ dágá. 5Tóó tée ví záŋ́ga lá debtere Múúsa woolı̵́ náa? Nán hȩn ha"ı̵́ vu̵ kɔ́ ba'ad lig hȩn ha"ı̵́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́, a̧máa moo tóó pɛ́lı̵́. 6A̧máa mí o̧d ví, hȩn ı̵́ tóó ka mba lig hȩn ha"ı̵́ máa, dɨ yɛlı̵́. 7Tayɨɨ o̧: ‘Mí hí̧í̧ míí gíḿ ho̧lȩ́ gaalı̵́ɨ; mí hí̧i̧n míí hȩn mɛmmo ha"ı̵́ né.’ Ka víń ki moo yȩ vu̵ du̵u̵ na'a ó̧ tée, ka víń sə̧'ə̧n nán ı̵́ ku̵u̵ kan moo pɛ́lı̵́ máa vu̵ moo né. 8Moo ı̵́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míi gbaŋ asawə.”
Yesu za̧a̧ nán nag nɔm tóó
(Márkus 3:1-6; Lúg 6:6-11)
9Yesu ka lúú wu̵lı̵́ máa, dɔ́ lig sú̵ggı̵́ nán Yúúda voolı̵́. 10Nán tóó ká du̵u̵lı̵́, nag woo nɔɔwo̧ ó̧. Vu̵ vi Yesu moo, bi doowu̵ ú̵, vu̵ o̧: “Debtere Múúsa woo o̧ nɛ́nná? Nánán za̧a̧né zá̧ga̧ asawəlı̵́ máa, du̵u̵ áa?”
11Yesu hí̧i̧d vu̵, o̧: “Nóo víílí sa̧a̧mé ka dɨ kan mbee woo dágá, ka wá̧á̧ dəə gbo̧o̧lȩ́ tée, ka ma' woo vunnɔ zá̧ga̧ asawəlı̵́ nélá? 12Nánán wu̵ mban mbee náa? Debtere Múúsa woo há'an hȩn du̵u̵ kɔ́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́ né.”
13Ma Yesu o̧d nán nag nɔm pee: “A̧m yo̧o̧ nag móó la ú̵.”
Nán pee yo̧o̧ nag, nag woo daa néé dɔg du̵u̵ na'a kɔ́ ı̵́ daga wɔgɔ. 14Nán farísa vu̵ vúd gɔ́ŋ́, vu̵ yá̧ḿ Yesu moo bi nɔɔwo̧ ó̧.
Nán ba'ad Tayɨɨ ka yeewu̵ má nɔ
15A̧máa Yesu ka gaa máa, daa lúú yaga gbɔ. Nán ɓu̵u̵lı̵́ na'a vu̵ dugu, za̧a̧ nán ho̧o̧ vu̵ 'waapád. 16Tiŋ vu̵ za̧a̧ná, o̧d vu̵ u̵u̵ moo moo yúú biilí sá. 17Anábi Esáya ká moo moo yȩ, moo woo nɔ ma hȩn yȩ kɔ́y ı̵́ yo̧go̧, ká o̧:
18“Nán ba'ad míí káń yeewu̵ máa, wu̵ yɛ nɔ.
Mí hí̧í̧wo̧ kan zó̧ó̧ míí 'waapád.
Yigid míí sı̵́ń dɔ́ woolı̵́.
Wú̵ń tú'ud zig tóó vu̵ hȩn hí̧í̧lí̧ míí.
19Wú̵ń fá̧ga̧n moo né, wú̵ń dám moo yúba né.
Nán tóó wú̵ń kin yɛ́g woo ya moo mbalı̵́lı̵́ né.
20Wú̵ń gə tú̵d ka 'nɔgɔy máa gbɔn né.
Wú̵ń nim vee ka tún lámmé né yȩ gbɔn né.
Wú̵ń kɔ́ hȩn yȩ vu̵ 'waapád há̧á̧ hȩn káń ta ya̧g vu̵ wu̵lı̵́ yȩ a dɔ́ sé' woolı̵́ pȩ́ń.
21Zig nán tóó vu̵ 'waapád vú̵ń 'yɛ́ zó̧ó̧ woolı̵́.”
Yesu nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ nóo woolá?
(Márkus 3:20-30; Lúg 11:14-23)
22Ma vu̵ pa̧n ya Yesu nán yigid ɓı̵́d ka kɔ́gɔ máa; nán yȩ yə̧ə̧#12:22 yə̧ə̧ nán Yúúda vu̵ taa yigid ɓı̵́d tóó vu̵ yə̧ə̧ nánán vu̵. ó̧, kpo̧o̧gɨ á̧ḿ, Yesu za̧a̧wo̧. Moo woo nɔ nán kpo̧o̧g pee moo moo, ho̧ nɔ́ɔ́ á̧ḿ. 23Dúú 'waapád ku̵u̵ ho̧ hȩn yȩ máa, kɔ́ vu̵ la hígigi, vu̵ o̧: “A dɨ Daavíd waaɨ ló?”
24 Nán farísa ku̵u̵ ki moo yȩ máa, vu̵ o̧: “Nán yȩ nɛgɛn yigid ɓı̵́d yȩ vu̵ kan néélȩ́ tóó né, a̧máa kan néélȩ́ Belzabúl, gbanii yigid ɓı̵́d voo woo nɔ.”
25Yesu ka gaa moo taalı̵́ voo máa, o̧d vu̵: “Kóó hág woo tɛ́lá, nán woo ku̵u̵ hɨ'ɨn ya̧g tée, hág woo wú̵ń tii gbá̧á̧ȩ. Nán kaa tóó u̵u̵ hɨ'ɨn ya̧g tée, kaa woo wú̵ń dii ní. Nán kíi tóó u̵u̵ fá̧ŋ́ moo tée, kíi woo wú̵ń waa né á̧ḿ. 26Tow Seeɗán a nɛŋ Seeɗánne tée, hı̵́'ı̵́n sı̵́ kan fó̧ó̧ woo ú̵, gbaŋ waalı̵́ woo wú̵ń dəŋ née diilá? 27Ɨ́ míí, a̧n nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ Belzabúl woo nɔ tée, waa duulí víí vu̵ nɛŋ voo kan néélȩ́ nóo woolá? Moo woo nɔ, aga vú̵ń o̧ moo víí ba kə̧ə̧ ó̧. 28A̧máa a̧n nɛŋ vu̵ kan yigid Tayɨɨ woo nɔ tée, gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woo ya̧ sı̵́ víílí ú. 29Dəŋ née nán tóó ka dɔ́ kíi nán néélȩ́ tóó woolı̵́ ka vbiddu̵ hȩn naa woolá? Wú̵ń dəŋ ma"o̧ ta pȩ́ń, wú̵ń vbid hȩn naa woo 'waapád kíi woolı̵́. 30Nánán a mbaan kan mí ní tée, sɛ́n moo míí ní. Nán a su̵gu̵n hȩn kan mí ní tée, á̧ hȩnne. 31Moo woo nɔ, mí o̧d ví, kóó hȩn ɓı̵́d woo ȩná, kan ya̧g vȩ́'ȩd 'waapád, Tayɨɨ wú̵ń kéé moo woo gbɔ ú̵, a̧máa nán a haa yigid Tayɨɨ woo tée, Tayɨɨ wú̵ń kéé moo woo gbɔn né. 32Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, nán a moo moo maag yúú míílí̧ ú̵ si̧', moo woo wú̵ń 'wáa ú̵. A̧máa nán a moo moo maag yúú yigid Tayɨɨ woo woolı̵́ tée, Tayɨɨ wú̵ń gbɔn moo woo né, kóó hág yɛlı̵́, kóó hág a dɨ yaalı̵́ yȩlȩ́ á̧ḿ.”
Ba gaan nánán kan ba'ad woo nɔ
(Lúg 6:43-45)
33Yesu duu o̧d vu̵: “Tow i hí̧í̧ la' líid a du̵u̵ ú̵ tée, la' woo a du̵u̵ á̧ḿ. La' ɓı̵́d lii líid ɓı̵́d á̧ḿ, moo vu̵ gaan la' kan líid woo nɔ. 34Ɨ́ víí, ı̵́ kɛb, du̵kə́ŋ́ waa vu̵, dəŋ née víń moo moo du̵u̵ vu̵lá? Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ yɛ víw, moo hȩn ka hi̧' zó̧ó̧lȩ́ máa, ya̧g o̧ wu̵ yu̵. 35Nán to̧o̧ ɓɛ hȩn to̧o̧ woo vud ya ka 'yɛ́ hȩn to̧o̧ woo máalȩ́. Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ ɓɛ hȩn ɓı̵́d woo vud ya hȩn ɓı̵́d woo máalȩ́. 36Mí o̧d vi, zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́ tée, Tayɨɨ wú̵ń si̧'i̧d nánán vu̵ yúú moo lee vu̵lı̵́ 'waapád. 37Mɔ́ń nuŋ moo to̧o̧ yúú moo móólȩ́, tóó tée mɔ́ń nuŋ moo sə̧"ȩ́ yúú moo móólȩ́.”
Nán vu̵ vi Yesu a kɔ́d bi hȩn sa̧ga̧ tóó nɔ
(Márkus 8:11-12; Lúg 11:29-32)
38 Nán moo Tayɨɨ tú"í tóó vu̵ kan nán farísa vu̵ ka moo o̧d Yesu: “Akaw, vɔ́ hí̧í̧ bi ho̧ a̧m kɔ́ hȩn sa̧ga̧ gbo̧o̧ tóó nɔ.”
39Ma Yesu hí̧i̧d vu̵ o̧: “Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ 'ya̧'a̧ yɛ vu̵, kan nán ku̵u̵ 'yɛ́n zó̧ó̧ Tayɨɨ woolı̵́ dágá né yɛ,#12:39 nán ku̵u̵ 'yɛ́n zó̧ó̧ Tayɨɨ woolı̵́ dágá né yɛ vu̵ bíńda “zig ɓáa kɔ́lı̵́” kan ya̧g gɛrɛ́ggɨ. vu̵ vi hȩn sa̧ga̧ ka tú' ba mín yaa Tayɨɨ woolı̵́ má nɔ. A̧máa vú̵ń nugun hȩn sa̧ga̧ tóó né, séý hȩn sa̧ga̧ ı̵́ anábi Zonád woo nɔ. 40Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míń mbaa bá' ta̧a̧nɔ́ hág tíŋ́, kɔ́ ı̵́ Zonád ká mbaa ze' gbo̧o̧ woolı̵́ silí bá' ta̧a̧nɔ́ máa wɔgɔ. 41Nán Niníiv vú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, vú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo nán Niníiv ká vu̵ gbɔ mbaalı̵́ ɓı̵́d voo yúú moo palı̵́ Zonád woolı̵́. A̧máa ı̵́ ka mba Zonád máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ. 42Gbanii wakȩ́ȩ́ ka' mam wázammé wú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, wú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo ká lúú ya hág sí̧'í̧dí, moo bi ki moo gaalı̵́ Súlemáánu woo nɔ. A̧máa ı̵́ ka mba Súlemáánu máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ.”
Yigid ɓı̵́d ka duu fíí ya tɛ́ nɔ
(Lúg 11:24-26)
43Yesu o̧: “Sey yigid ɓı̵́d ka vúd fó̧ó̧ nán tóó woolı̵́ tée, la soo ya nəəlȩ́ kə̧́ə̧́ daa hó̧g kȩŋŋı̵́. Ka nugu ní tée, 44o̧: ‘Míń fíí la lig míí ba mín vúd ya wu̵lı̵́ peelı̵́.’ Sey ka fíí ya̧ ya tée, nuŋ lig mbaa leená, vu̵ kəə 'waa, vu̵ mbɔ́g 'waapád. 45Tée daa lúú la béé yigid ɓı̵́d tóó ku̵u̵ lı̵́n mbaga máa vu̵ gúndɛm, vu̵ sú̵g dɔ́ mbaa woolı̵́. Tée mbaalı̵́ nán yȩ woo duu lı̵́n mba sı̵́ ı̵́ ká tíŋ́ pee ú̵. Hȩn wú̵ń kɔ́y ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ, nán ɓı̵́d 'ya̧'a̧ yɛ voolı̵́.”
Yesu daa sá̧ŋ́ vu̵ kan na' woo
(Márkus 3:31-35; Lúg 8:19-21)
46Yesu ka dɨd dúú vu̵ moo moolȩ́ máa, na' woo kan daa sá̧ŋ́ vu̵ dii gɔ́ŋ́, vu̵ soowu̵, moo bi o̧ddu̵ mooɨ. 47Ma nán tóó o̧d Yesu: “Na' móó kan dam sá̧ŋ́ vu̵, vu̵ dii dɨ gɔ́ŋ́, vu̵ hí̧í̧ bi o̧m mooɨ.”
48A̧máa Yesu hí̧i̧d nán ba o̧ddu̵ moo pee: “Nóo na' míílá̧? Dan sá̧ŋ́ wu̵ nóo vu̵lá?”
49Pig woolı̵́ máa, tii daa nag waa duulí woo voolı̵́, o̧: “Na' míí kan dan sá̧ŋ́ ku̵u̵ yɔ, 50moo kóó nɔ́nná a kɔ́ hȩn hí̧í̧lí̧ Ba' míí ı̵́ be"ı̵́ woo tée, wu̵ dan sá̧ŋ́ kan dan kȩ́ȩ́, wu̵ na' míí á̧ḿ.”